Hledáte inspiraci, jak zapojit žáky či pedagogy do třídění biomateriálu a kompostování? Nejste si jistí, jak na vaší škole s kompostováním začít? Potřebujete povzbudit do začátku? Pojďte s námi nakouknout do pražské ZŠ a MŠ Chodov, kde už s kompostováním mají zkušenosti. Je to škola s letitou historií, patří k nejstarším vzdělávacím institucím na pražském Jižním Městě. Navštěvuje ji skoro 600 žáků.
Jak dlouho už třídí/kompostují biomateriál?
Kompostování se tu věnují přibližně 3 roky. Biomateriál ve třídách škola netřídí.
Kde všude mají koše na třídění biomateriálu?
Ve třídách separují plasty a papír, biomateriál ne, je ho málo. Většinu objemu kompostu tvoří zelený odpad ze školní kuchyně a zahrady.
Kdo vynáší biomateriál na kompost?
Jednak kuchařky, které sem odkládají syrové zbytky ovoce a zeleniny ze školní kuchyně, končí zde listí ze školní zahrady, také tráva – po domluvě s firmou, která škole seká trávníky.
Kdo pečuje o kompostéry?
O kompostér se stará především učitelka pracovních činností, žáci nosí z domova karton, který se pak do kompostu přidává. V době letních prázdnin kompost odpočívá, poslední týden v srpnu se přehazuje.
Jak s biomateriálem dál nakládají?
Hotový kompost přidávají do vyvýšených záhonů se zeleninou a květinami a do květináčů s pokojovými rostlinami. Nestačí ale pokrýt potřebu školy, nějaký kompost tedy ještě dokupují.
Jaké benefity to vše škole přináší?
Méně vyváženého odpadu, zdravější zahrada, méně nakupovaného kompostu.
Co byla pro vás výzva?
Největším úskalím je přehazování kompostu – pedagožka, které je má na starosti, se totiž potýká s bolestmi zad. Dotáhnout potřebuje ještě přístup ke kompostéru, v zimním období je totiž cesta rozblácená.
Impulzů ke kompostování bylo v ZŠ Chodov několik. Jednak přání mít zdravější školní zahradu, nedostatek kompostu z vlastních zdrojů, ale také nechuť k používání rašelinových zahradních substrátů. A v neposlední řadě ochota kuchařek ze zdejší školní kuchyně k vynášení biomateriálu do kompostéru. Ten si škola pořídila zhruba před 3 lety.
„Náš tříkomorový dřevěný kompostér je umístěn na kraji květinové loučky přiléhající ke školnímu hřišti a parkovišti. Je to nejblíže ke školní kuchyni,“ popisuje Naděžda Zuntová, učitelka pracovních činností. „Druhý rok jsme kompostér rozšířili o další komoru z palet, do které dáváme listí. V roce, kdy jsem nebyla na podzim nemocná, se nám podařilo nasbírat 2 metry krychlové listí. Než se listí slehlo, bylo také ve velkých pytlech. Nebylo to zrovna hezké, proto střádám palety na další komoru,“ dodává.
Kompostér plní především kuchařky tím, co zbude z přípravy jídel do školní kuchyně, končí zde listí ze školní zahrady a také tráva – po domluvě s firmou, která škole seká trávníky. Biomateriál vzešlý přímo ze školní budovy se tu netřídí. „Ve třídách třídíme pouze plasty a papír. Bioodpadu ve třídách je málo, proto ho netřídíme,“ vysvětluje pedagožka.
Možnost nosit do školního kompostéru biomateriál z domácností rodiče zdejších žáků nevyužívají. „Přestože byli osloveni rodiče všech žáků, myšlenka komunitní kompostárny se neujala. Děti nosí ruličky od toaletního papíru, popř. kartony od vajec, ty pak v případě potřeby využijeme při pracovních činnostech nebo jako hnědý odpad do kompostu,“ říká Naděžda Zuntová. Podle jejích slov dosahuje kompostová hromada ročně objemu 1 až 3 metry krychlové. „Záleží na tom, zda se nám podaří zpracovat spadané listí a domluvit se s firmou, která seká trávníky,“ podotýká.
Největším úskalím je podle ní přehazování kompostu. Tato činnost je pro ni velmi náročná vzhledem k bolestem páteře, kterými trpí kvůli vyhřezlé ploténce. „Také přístup ke kompostu v zimním období, popř. v době, kdy je rozblácená půda, se nám ještě nepodařilo dotáhnout,“ je si vědoma. V době letních prázdnin kompost odpočívá, v posledním srpnovém týdnu se pak přehazuje. Mezi dětmi prý tato činnost není příliš populární. „Děti se zapojují tak, že nosí hnědý odpad, pozorují život v kompostu, pomáhají kompost rozvážet na záhony,“ vyjmenovává učitelka.
Kompostování je jedno z témat, která s dětmi probírají v rámci pracovních činností v okruhu pěstitelské práce. „S vazbou na environmentální výchovu se s kompostováním děti setkávají od 1. do 8. třídy, kdy předmět pracovní činnosti končí,“ říká.
K benefitům, které kompostování škole přináší, řadí méně vyváženého odpadu, zdravější zahradu a méně nakupovaného kompostu. „Hrubý kompost jsme použili do vyvýšených záhonů, kde pěstujeme zeleninu i květiny, jemný používáme k přesazování pokojovek z chodeb školy. Na ostatní záhony nám zatím nezbývá,“ konstatuje paní Zuntová.
Školám, které se také chystají založit kompostér, by do začátku poradila toto: „Vyberte pečlivě místo, kam kompostér umístíte. Musí být blízko kuchyně, pokud vaše kuchařky jsou ochotné zelený odpad z kuchyně kompostovat. Domluvte se s firmou, která u vás zajišťuje sekání trávníků, tráva z druhé jarní seče téměř neobsahuje semena plevelů. Listí z vašeho pozemku nenechte odvézt, využijte je na listovku, popř. do kompostu.“
