Hledáte inspiraci, jak zapojit žáky či studenty do třídění biomateriálu a kompostování? Nejste si jistí, jak na vaší škole s kompostováním začít? Potřebujete povzbudit do začátku? Pojďte s námi nakouknout do Mateřské školy Drahlín. Je to malá venkovská školka na Příbramsku, navštěvuje ji 25 dětí, má 7 zaměstnankyň.
Jak dlouho už třídí/kompostují biomateriál?
Těmto aktivitám se tu věnují už 15 let.
Kolik tříd je zapojeno?
Procesů spojených s tříděním a kompostováním se aktivně účastní všechny děti.
Kde všude mají koše na třídění biomateriálu?
Biomateriál nosí přímo na kompost, koše nemají. V kompostérech končí především odpad z kuchyně a zahrady.
Kdo vynáší biomateriál na kompost?
Personál školky spolu s dětmi.
Kdo pečuje o kompostéry?
Zaměstnankyně školy s pomocí dětí, péče o zahradu a kompost je ze strany personálu školky zajištěná i o letních prázdninách.
Jak s biomateriálem dál nakládají?
Svůj kompost školka využívá k pěstování pokojových rostlin, ale hlavně ve vyvýšených záhonech se zeleninou.
Jaké benefity to vše školce přináší?
Vedle dostatku kompostu pro školkové záhony je to hlavně enviromentálně zaměřená osvěta mezi dětmi i rodiči.
Co byla pro vás výzva?
Většinou všechno běží, jak má, žádné větší problémy tu v souvislosti s tříděním biomateriálu či kompostováním neřeší.
S tříděním biomaterálu a kompostováním tu mají už patnáctileté zkušenosti. “Chtěli jsme dětem ukázat, jak šetřit naši přírodu tak jednoduchými věcmi, jako je třídění odpadu, a jaké jsou možnosti dalšího zpracování odpadu,” popisuje původní motivaci ředitelka školky Dana Chvojková. Připomíná, že velkou zásluhu na zapojení drahlínské školky do různých ekologických aktivit má bývalá ředitelka Ludmila Řechková.
Na zahradě školky stojí plastový a u zeleninových záhonků dřevěný kompostér vyrobený z palet, na chodbě u vstupu na zahradu pak umístili ještě interiérový vermikompostér. “Snažíme se, aby děti byly součástí doplňování, aby viděly, co se v kompostech děje. Bioodpad doplňujeme dle potřeby, je to převážně odpad z kuchyně,” dodává. Odhaduje, že ve školce se měsíčně vytřídí kolem 30 kg biomateriálu. Plastový kompostér se školce osvědčil lépe než dřevěný, vydrží prý déle a kompost v něm uzrává rychleji.
Do třídění i kompostování jsou ve školce aktivně zapojené všechny děti. Vynášejí zbytky z kuchyně, hrabou listí na zahradě, plejí záhonky. “Často děláme rozbor bioodpadu. Dělali jsme minibiokompost přímo v budově školky nebo jsme odpadky na jaře zakopali v lese. Na konci školního roku jsme se přišli podívat, co se rozložilo a co ne. Nerozložené jsme z lesa odnesli do tříděného odpadu,” popisuje ředitelka.
Z dalších aktivit, kde se školce daří zapojit kompostování do výuky, zmínila např. pozorování žížal nebo projekt nazvaný Kdo to žije v kompostu. To se na bílé prostěradlo nasype malé množství kompostu a děti pak hledají typické drobné živočichy, kteří se v kompostu zabydleli.
O zdejší kompostéry je postaráno i v době letních prázdnin, kdy je školka zavřená. “Několikrát týdně dochází do školky podle předem domluveného plánu všichni zaměstnanci větrat a zalévat zeleninové záhony, popř. sklízet zeleninu a ovoce,” říká Dana Chvojková.
Úroda ze školkových kompostérů končí v květináčích s pokojovými rostlinami, ale především na vyvýšených zeleninových záhonech. Tam většinou končí i tekuté hnojivo z interiérového vermikompostéru. V drahlínské školce se mohou pochlubit třeba originálním záhonem na výrobu bramboračky – roste tu mrkev, celer, petržel a cibule. “Další máme na špenát, cukety, dýně, salát a poslední na jahody, hrášek a česnek. Složení záhonů pravidelně měníme, v předjaří si tvoříme plán osázení,” doplňuje asistentka pedagoga v předškolácké třídě Dana Mičanová. Ta je také hlavní osobou, která se ve školce o kompostování a s ním spojené aktivity stará.
Vedle ekologicky zaměřené osvěty, kterou školka touto cestou šíří mezi dětmi a potažmo i jejich rodiči, je dalším benefitem také doplnění substrátu do květinových záhonků na návsi nebo prostě to, že se jedná o společnou aktivitu školky, dětí i rodičů.
