Pro zahradní komposty a kompostéry je typické, že se dědí z generace na generaci. Spolu s kompostérem na nové majitele většinou přechází i zkušenost s kompostováním. Současní kompostáři přitom mají tendenci osvědčenou technologii obohacovat o nové poznatky a do kompostů zpravidla vedle tradičního zahradního materiálu přibývá i organický odpad z kuchyně. V této kategorii soutěžící také s výrobou nových kompostérů mnohem víc experimentují. Často se inspirují na internetu, nebo pracují s materiálem, který je právě k dispozici, čímž se výroba nového kompostéru zpravidla řádově zlevní. Za celou dobu existence soutěže Miss Kompost – tedy jakéhosi mistrovství republiky v kompostování – jsme nasbírali přes pět set příběhů a ty nejzajímavější nyní sdílíme.
Kompost se záhonem – Kristýna Nejedlá, Křemže
Tento kompostér viděla paní Kristýna poprvé před pár lety v Rakousku. Je vyrobený z palet, netkané textilie a jeho spodní deska je z dřevotřísky. Jeho součástí je jakýsi vyvýšený záhon, ve kterém se vyrobený kompost zjara výborně uplatní při předpěstovávání sazenic. Kromě toho se prý v kompostéru výborně množí žížaly. Dnes už ale kromě tohoto prověřeného prototypu najdete řadu replik, které paní Kristýna vytvořila na řadě dalších zahrad.
Kompost od nepaměti – Marta Kuběnová, Svitavy
Původní dřevěný kompostér, který léta sloužil na této zahradě, nebyl příliš odolný a bylo třeba jej čas od času obnovovat. Proto se místní zahradníci rozhodli pro trvanlivější řešení a ke stavbě nového kompostéru použili místní opukový kámen, ze kterého vyskládali suchou zídku do tvaru písmene U. Vznikl tak výsledný tvar o výšce přibližně 85 cm, délce 200 cm a šířce okolo 180 cm, který je rozdělený na dvě buňky. V jedné se nachází téměř výsledný produkt, který zahradníci lopatou přihazují ve slabé vrstvě na čerstvě navezený zelený odpad tak, aby byly vrstvy spojené a rychleji se aktivoval proces kompostování. Na kompostu samotném pěstují dýně a cukety, které svým porostem tvoří pokryvnou funkci proti odparu vody. Další části kompostu vozí na záhony, sypou okolo rybízů, dalších ovocných keřů, stromů a kolem růží. Dále doplňují substrát na záhony, které “sedly” důsledkem předchozího pletí, a ještě jim něco zůstane i pro pokojové květiny.
Kompostovala i naše babička, Iva Zápotocká, Ústí nad Labem – zahradní kompostér
Kompostování na této rodinné zahradě nepředstavuje inovativní technologii, ale zavazující tradici. Jejich cílem bylo postavit kompostér, jenž by tu vydržel i pro další generaci. Proto ho vyzdili na cementovou maltu ze starých betonových obrubníků, které prostřídali s vrstvou vápenopískových cihel položených na krajích, v rozích a spojích obrubníků tak, aby se vytvořily vodorovné mezery. Přední stěny jsou vyrobené z borových fošen, které se mohou zasouvat nebo vysouvat podle potřeby. Nahoře je vytvořena rámová konstrukce, po níž se přemisťuje rošt podle toho, kde je čerstvý nebo uleželý kompost, rozdělení na dvě komory se osvědčilo. Dříve byla na kompostu kvůli truhlíkům lešenářská podlážka, nyní kompostér vylepšili o novou konstrukci s roštem, který lépe propouští vodu. Rošt se využívá pro umístění dalších rostlin v květináčích nebo truhlících.
Podlaha zpátky ve hře, Miloš Hirman, Dobřív – zahradní kompostér
Kompostování je na velké venkovské zahradě v Dobřívi samozřejmostí, v kompostu se tu zpracuje veškerý organický odpad ze zahrady i domácnosti. Když dosud používaný kompostér ze smrkových fošen dosloužil, bylo nutné ho něčím nahradit. Pan Miloš si vzpomněl na starší použitou plovoucí podlahu, která už byla roky složená v kolně, kde zabírala místo. Před pár lety z ní narychlo vyrobil provizorní korýtko do pařníku a světe div se – korýtko navzdory vlhkosti a stálému styku se zeminou slouží dosud. Stojiny kompostéru tvoří profily z recyklovaného plastu z dílny výrobce Transform Lázně Bohdaneč. Na přední stěny a zpevnění rámu je použitý poplastovaný jekl 50 x 20 mm. Na bocích a zadní stěně je podlaha zdvojená, přiložená spodní stranou k sobě. Přední stěny jsou jednoduché a vyndavací. Rozměr kompostéru je 2,8 x 1,4 x 1 m, objem necelé 4 m3. Pan Miloš k výrobě kompostéru říká: „Výhodou pro mě byly i ideální rozměry šablon. Plastové profily a jekly jsem si nechal nařezat na míru od prodejce, takže jsem byl schopný i jako vozíčkář celý kompostér zkompletovat na dvoře jen pomocí aku vrtačky. Pak už zbývalo sezvat ochotné sousedy, kteří ho čapli do živých a odnesli na místo určení.“
Jako by tu sám vyrostl, Matěj Carda, Mařenice – zahradní kompostér
Tak působí přírodní kompost, který využívá přirozené místo v terénu. Noví majitelé chalupy ho podědili po svých rodičích a ti zas po původních majitelích. Prokazatelně se tu tedy kompostuje víc než dvacet let. Kompost je rozdělený na tři komory, z jedné strany ho drží původní opěrná zídka z kamenů, z boku jsou zatlučené dva kůly, na nichž jsou přibitá stará prkna tak, aby se kompost nesypal k sousedům. Kompostovací prostor je rozpůlený plůtkem z klacků, který od sebe odděluje první dvě fáze. Poslední dozrávání pak probíhá ve volně ložené ,,hrobce” opřené o prudký svah. Zdejší zahrada každoročně produkuje množství bioodpadu a díky kompostu se neuvěřitelně ušetří za komunální odpad. Končí tu také kuchyňský bioodpad a popel z kamen. V obdobích sucha majitelé kompost zalévají vodou z potoka, na přilepšenou občas dovezou koňský nebo kravský hnůj, pravidelně přehazují a provzdušňuji tak, aby kompost dobře pracoval. Kvůli udržení tvaru při přehazování zakládají okraje starým senem, takže se kompost nesype, a navíc je chráněný před promrznutím. Také na vrch kompostu pokládají staré seno, které brání vysychání. Nad kompostem roste mladá lípa, která ho částečně chrání svým stínem.
Tkaný kompostér, Jindřich Hrbáč, Hradec nad Moravicí – zahradní kompostér
Kompostér vypletený lískovými pruty je společným dílem táty a jeho dvou synů, inspirace přišla z internetu. Nejdříve bylo nutné vyrobit ze střešních latí rámy, nastříhat pruty na patřičnou délku, a pak se mohlo začít proplétat. Pruty byly možná až moc tlusté, takže se tkalci při práci celkem zapotili, tatínek si dokonce namohl prsní sval, protože musel rám neustále stahovat tak, aby se mu nerozjížděl. Nakonec do rámků našroubovali vruty s oky a skoby, které slouží ke spojení čtyř stěn kompostéru. Kompostér je tak plně rozebíratelný a kompost půjde dobře vybrat. Výsledek rodinného úsilí pan Jindřich zhodnotil následovně: „Výroba kompostéru byla celkem náročná a trvala dlouho, ale ověřili jsme, že technikou proplétání lískových prutů lze vytvořit skutečný estetický skvost.“
Výživný po všech stránkách, Eliška Fischerová, Česká Skalice – zahradní kompostér
Kompostér, který si na své zahradě postavila paní Eliška, je tu už druhý v pořadí. Jeho úkolem je umožnit klidný proces tlení starému kompostu. K jeho rychlovýrobě použila autorka všechno, co dům dal. Zadní stěnu tvoří část vysloužilé postele, další strana je z palet a prken, na dně jsou staré dlaždice s mezerami pro vzdušnost. Kompost je živený hlavně kuchyňským odpadem, posekanou trávou a méně často i velkými kusy ovoce nebo zeleniny, v malé míře se do něj dostanou piliny, popel nebo listí. Kompost přibývá každým dnem díky krmivu, které vzniká při práci na zahradě nebo při každodenním vaření. Dobře se mu daří také proto, že je umístěný za kůlnou v klidné části zahrady, kde je polostín. Jak je patrné z fotografie, kompost, do kterého se dávají samé dobré věci, se může hodit i jako účinná pleťová maska.
Co způsobily okurky – David Kasl, Zaječice
Na začátku tohoto příběhu byly nakládané okurky. Sám je vypěstoval a zavařil jeden dobrý známý a Kaslovi se rozhodli, že postaví skleník a se svými vlastními výpěstky dosáhnou ještě lahodnějších výsledků. A protože dokonalý plod vyžaduje dokonalou péči, potřebovali rostliny přiživit. Proto bylo nutné starý nedostačující kompost nahradit novým. Nejdřív zaměřili půdorys a vytvořili jednoduchý náčrt pro zjištění potřebného počtu kulatin, které zrecyklovali z rozebraného stropu v garáži. Následovalo jejich nařezání a napuštění protiplísňovým a protihnilobným nátěrem. Poté došlo na vlastní sestavování kompostéru: postupné kladení kulatin na požadované místo a zhotovení zářezů motorovou pilou tak, aby kulatiny držely tvar. Na celý kompostér použili pouze pět vrutů pro zajištění bočnic u otevřené komory, jinak vše drží díky zářezům a vlastní váze. Kulatiny leží převážně volně přes sebe, takže kompostér lze snadno rozebrat a znovu složit, což umožní snadné přehazování zralého materiálu. (David Kasl, Zaječice)
Kompostovací hnízdo – Zdeňka Hatinová, Libníkovice
Originální hnízdo z vrbových proutků upletla paní Zdeňka během jednoho šťastného sobotního dopoledne ze dvou důvodů: „Bydlíme v oblasti, kde je pouze jíl, takže z čiré nutnosti získat alespoň trochu kvalitnější zeminu jsme začali kompostovat. A navíc – pocházím z vesnice a hodit třeba jenom “okružky” z brambor do popelnice se mi příčí…“ První volbou – pokud šlo o tvar – byl jednoduchý kruh. Jako ideální materiál se ukázaly vrbové pruty darované sousedem, který je nemohl využít k pletení košíků, protože byly moc silné. Silnější vrbové pruty jsou zapíchané do země po obvodu kruhu a jsou jimi propletené pruty slabší. Konečný tvar je na jedné straně vyvýšený. Přesto, že hnízdo vypadá subtilně, přežilo už i bleskovou povodeň a dnes z něho vyrůstají cukety, dýně, okurky a kotvičníky.
Příruční kompost – Johana Zemancová, Zlín
Na téhle zlínské zahradě se kompostuje už nejméně 10 let. Rozlehlý pozemek a početná domácnost vyprodukují velké množství organického odpadu, a proto si tu zahradníci založili zděný kompost, který je ale umístěný daleko od domu, kam se nikomu se zbytky z kuchyně nechtělo chodit. Tak vznikl nápad na založení menšího kompostu, který je hned u zahrádky blízko domu. Jeho konstrukce je vytvořená ze 3 dřevěných palet, pletiva, 6 ti kusů úhelníků, šroubků a truhlíků na květiny. Dřevěné palety jsem napuštěné vysmaženým olejem a k jejich vnitřní straně je pomocí ruční sešívačky připevněné předem nastřihané pletivo, které brání odpadu v propadávání. Dno kompostu vystlala paní Johana kvůli lepšímu proudění vzduchu nastříhanými větvičkami. Následovalo postupné smontování kompostéru pomocí úhelníků a šroubů, a pak přišla nejzábavnější fáze výroby – vysévání truhlíků: „Jako zeminu jsem použila materiál z našeho druhého kompostu. Truhlíky jsem se snažila osadit rozmanitě: Rostou zde cherry rajčátka, bazalka, tymián, ale i surfinie nebo aksamitník“, vysvětluje paní Johana.
Když kompostér vykvete – Veronika Hniličková, Benešov
Přebytečná dubová prkna, která by se jinak spálila, hromada bioodpadu, který už nebylo kam dát, trocha času po odpoledních a chuť vytvořit si dobrý vlastní kompost. Z těchto ingrediencí vznikl kompostér na benešovské zahradě rodiny Hniličkovy. Stačilo prkna nařezat na délku 130 x 8cm a 90 x 8cm, pospojovat je pomocí vrutů a vytvořit z nich konstrukci kvádrového tvaru. Mezi jednotlivými prkny je osmicentimetrová mezera, takže vznikl kompostér o výšce 1 metr o celkovém objemu 1 m3. Jeho čelní stěna je přichycená 6 ti speciálními šrouby s křídlovými maticemi a je snadno rozebíratelná. Dřevo bylo napuštěné olejovým přípravkem, které je má chránit před vlhkostí a hnilobou. Veronika, která kompost do soutěže přihlásila, k jeho využití říká: „Letos na našem kompostu vysadil táta semínka okurek nakládaček a z boku ho ozdobil truhlíky s muškáty. Přes léto na něm pěstoval nakládačky, které postupně sklízel, zaléval a také se staral o jejich rozrůstání. Šlahouny okurek uvazoval přírodními provázky k větvím magnólie, která roste hned vedle. Okurky se tak plazily i po větvích stromu. Díky kvalitnímu základu a poměrně velkému prostoru se úroda vydařila. K dnešnímu dni máme sklizeno celkem 1020 okurek, z nichž jsme většinu zavařili.“ Veronika Hniličková, Benešov
Založ kompost, zasaď strom – Kateřina Čápová, Praha
Domek k rekonstrukci koupili noví majitelé i s hromádkou hnoje, která byla roztahaná do daleka, do široka. Z rekonstrukce střechy jim zbyla spousta původních střešních latí, které nařezali na dvě různé délky tak, aby se na zadní stěně kompostu mohly vzájemně překrývat. Na odsazení latí v přední části použili krátké odřezky. Na konstrukci padl kilogram 10 cm hřebíků, takže by měl být kompostér odolný a trvanlivý. Začátky kompostování Kateřina popisuje: „Protože jsme amatéři, vyhodili jsme na kompost ořechy, které jsme našli na půdě a které vypadaly hodně staře a nepoživatelně. Na jaře z nich vyklíčilo neuvěřitelné množství rostlinek, které mi bylo líto vyhodit, takže jsem chodila celý den po okolí a sázela malé ořešáky. Asi 30 jsem jich přesadila na zahradu, aby trochu povyrostly. Až budou dost vysoké, aby je někdo neposekal, budeme dělat výpravy, na kterých vždycky nějaký zasadíme. Moji rodiče se mnou podobně v dětství zasadili ořešák a lípu před domem v Praze. Stromy se po dvaceti letech staly dominantou náměstí a já z nich mám vždycky radost, když si vzpomenu, jak jsme je maličké sázeli.“
Další příběhy kompostů:
Vermikompostéry v Miss Kompost
Komunitní kompostéry v Miss Kompost
Školní kompostéry v Miss Kompost
Více o aktuální výzvě a soutěži Miss Kompost se dozvíte zde.
