Vztah k přírodě, soběstačnosti a recyklování, využití možností rozsáhlé plochy školní zahrady a zužitkování jejích rostlinných odpadů. To byla motivace, která vedla v Základní škole Boženy Němcové v Zábřehu k rozhodnutí třídit biomateriál a kompostovat. Pojďte s námi nakouknout do školy, která má ve 27 třídách celkem 575 žáků, jež vzdělává kolem 50 učitelů.
Jak dlouho už třídí/kompostují biomateriál?
Do třídění a kompostování se tu pustili před třemi roky.
Kolik tříd je zapojeno?
Momentálně je to 7 tříd a sborovna učitelů.
Kde všude mají koše na třídění biomateriálu?
Uzavíratelné nádoby na třídění jsou rozmístěné po celé škole, na chodbách jednotlivých pater, v hlavní hale, ve školní kuchyňce a také ve školní jídelně.
Kdo vynáší biomateriál na kompost?
Jednou týdně ho vynáší služba, přístup na kompost zajišťuje školní asistentka.
Kdo pečuje o kompostéry?
Většinou jsou to pedagogové vyučující pracovní činnosti na druhém stupni.
Jak s biomateriálem dál nakládají?
Končí ve školních kompostérech, hotový kompost se chystají použít na školních záhonech se zeleninou a u stromů a keřů na školní zahradě.
Jaké benefity to vše škole přináší?
Žáci jasně vidí, jak v přírodě funguje životní koloběh a jak je dobře opečovaný biomateriál znovu využitelný a ekonomicky dostupný.
Co byla pro vás výzva?
Určitým úskalím bylo pořízení sběrných nádob do tříd, s tím ale pomohla školní jídelna, která poskytla plastové kbelíky s víkem. Překážkou i výhodou zároveň je dobrovolnost, na níž je třídění založeno. Vytříděného materiálu prý ale přibývá, postupně by se mohly zapojit další třídy.
Vztah k přírodě, soběstačnosti a recyklování, využití možností rozsáhlé plochy školní zahrady a zužitkování jejích rostlinných odpadů. To byla motivace, která vedla v zábřežské ZŠ Boženy Němcové k rozhodnutí třídit biomateriál a kompostovat. Věnují se tomu zde už 3 roky. Všechny třídy dostaly nabídku zapojit se do tohoto procesu. Momentálně se třídí a kompostuje v 7 třídách a školní sborovně.
„Dle vlastního zájmu o zapojení byly do tříd dodány nádoby, které jsme získali od školní jídelny a které jsme popsali, aby bylo jasné, k čemu jsou určeny. Nádoby jsou umístěné přímo v jednotlivých zapojených třídách. Jednou týdně – o velké přestávce v pátek – služba vynáší bioodpad do školního kompostéru. Přístup zajišťuje jedna z asistentek školy,“ popisuje Alžběta Navrátilová, která na 2. stupni zdejší školy vyučuje výtvarnou výchovu a praktické činnosti.
Prozradila také, že probíhá spolupráce mezi dětmi z 1. a 4. třídy. Jsou to třídy, které se obě rozhodly do kompostování zapojit a čtvrťáci si vzali prvňáčky pod svá křídla. „Odnáší jejich kyblíček s bioodpadem. Mají v plánu je postupně zapojit, chodit společně a pomáhat si při osamostatňování, aby prvňáčci zvládli za pár týdnů již zařídit vše sami jako velcí,“ vysvětlila.
Třídí se jen biomateriál vzniklý ve škole, především zbytky ze svačin. Do kompostu přispívá syrovými zbytky zeleniny také školní jídelna. „Dále kompostujeme bioodpad vzniklý při přípravě jídla ve školní kuchyňce během výuky vaření. A největší podíl má kompostovatelný odpad přímo ze školní zahrady – plevel, listí, shnilá jablka, zbytky rostlin, drobné větvičky,“ vyjmenovává pedagožka.
Škola využívá otevřené dřevěné vícekomorové kompostéry Jery, má také kompostéry vyrobené svépomocí. Starají se o ně především pedagogové vyučující na druhém stupni pracovní činnosti, v době letních prázdnin pak provozní zaměstnanec školy.
Celý proces je zatím stále ve zkušební fázi, množství vytříděného biomateriálu ale postupně přibývá, takže se děti zřejmě postupně učí vyhazovat jej do správné nádoby. „Za poslední dva roky jsme naplnili cca 4 kompostéry a nyní zpracováváme první várku přetvořenou na kompost,“ dodává učitelka. Ve škole se pěstuje zelenina, na zdejší zahradě rostou okrasné rostliny, stromy i keře, ke kterým se bude hotový kompost průběžně doplňovat.
Zapojit školu do třídění biomateriálu a kompostování se však neobešlo zcela bez překážek. „Dobrovolnost je výhodou i překážkou současně, ale předpokládáme, že se postupně přidají i další třídy do třídění. Dalším úskalím bylo pořízení sběrných nádob, což nakonec vyřešila nabídka ze školní jídelny, kde nám nabídli použitelné nádoby s víkem,“ vzpomíná Alžběta Navrátilová.
Zároveň ale připojuje, že tyto činnosti jednoznačně přinášejí škole benefity. „Na kompostování můžeme žákům jasně ukázat, jak v přírodě funguje životní koloběh a jak je dobře opečovaný bioodpad znovu využitelný a ekonomicky dostupný. Učíme se pro praktický život a smysluplnost v souvislostech,“ říká.
Školám, které se také chystají založit kompostér a třídit biomateriál, by do začátku poradila, ať se nenechají odradit a jdou do toho. „Když se něco nepovede, nevadí. Chybami se přeci člověk učí,“ podotýká.
