Hledáte inspiraci, jak zapojit žáky či studenty do třídění biomateriálu a kompostování? Nejste si jistí, jak na vaší škole s kompostováním začít? Potřebujete povzbudit do začátku? Pojďte s námi nakouknout do Fakultní mateřské školy se speciální péčí, která sídlí v Praze 6 v Arabské ulici. Navštěvuje ji zhruba 115 dětí.
Jak dlouho už třídí/kompostují biomateriál?
První malý kompostér založili v roce 2016.
Kolik tříd je zapojeno?
Do kompostování je intenzivně zapojena jedna z pěti tříd a děti, které chodí na zahradnické kroužky. Podílet se mohou i ostatní děti a zaměstnanci školky, jejich účast je čistě dobrovolná.
Kde všude mají koše na třídění biomateriálu?
V jedné ze tříd mají děti k dispozici menší nádobu na sběr biomateriálu, větší, cca dvacetilitrová, je ve školní kuchyni.
Kdo vynáší biomateriál na kompost?
Ten ze třídy vynáší denně děti ve spolupráci s učitelem, ten kuchyňský má na starosti hospodářka kuchyně.
Kdo pečuje o kompostéry?
Školka má dva zahradní kompostéry, velký a malý. Pečují o ně děti ve spolupráci s učiteli, kompost ve velkém kompostéru přehazují při pravidelných jarních a podzimních brigádách rodiče.
Jak s biomateriálem dál nakládají?
Končí v zahradních kompostérech, většinu tvoří zelený odpad ze zahrady. Hotový kompost pak školka využívá na záhonech nebo jím přihnojuje jedlé keře.
Jaké benefity to vše škole přináší?
Dětem se nabízí příležitost k praktickým činnostem, práci se skutečnými nástroji a k poznávacím projektům. Zároveň napomáhá širší péči o zahradu spolu s dětmi – intenzivní pěstování, zakládání záhonů, sekání zahrady.
Co byla pro vás výzva?
V MŠ Arabská nevidí v procesech kolem třídění biomateriálu a kompostování žádné úskalí, vše běží, jak má.
K budově pražské MŠ Arabská přiléhá veliká zahrada, má zhruba 7300 m2. Jsou to vlastně dvě oddělené zahrady, kterým tu říkají malá a velká. Své záhony tu mají jednotlivé třídy, ale také zahradnický kroužek, který zdejší děti mohou navštěvovat. Třídění biomateriálu a kompostování tu mělo logickou a přirozenou návaznost právě na zahradnické a pěstební činnosti. Školka potřebovala někam ukládat plevel a zbytky rostlin, přičemž produkce kompostu do záhonů byla zpočátku spíš příjemným bonusem. “S tím, jak jsme v dalších letech začali zahradu proměňovat v zahradu přírodního typu, založili malé školní pole, záhony s bylinami a vznikl zahradnický kroužek, jsme se na zahradu začali dívat optikou větší udržitelnosti a uvědomili jsme si, že je výhodné co nejvíce biomateriálu, který na zahradě vznikne, vracet do oběhu,” popisuje David Dvořák, učitel ve zdejší modré třídě, která je do kompostování nejvíce zapojená.
Dodává, že separace biomateriálu ve třídě jen přirozeně rozšířila třídění ostatního odpadu, tedy papíru a plastů, na které jsou děti zvyklé – ve všech třídách jsou kontejnery na tříděný odpad. Podle Davida Dvořáka je využití biomateriálu při zahradničení obvyklou součástí této činnost a zahrnuje pro děti atraktivní činnosti, jako je např. vození koleček s nákladem. “Není třeba žádné zvláštní motivace,” připojuje.
Školka má na své zahradě dva dřevěné kompostéry. První, malý kompostér se třemi oddíly po 1m3 tu založili v roce 2016. Slouží hlavně ke kompostování plevele, který vzniká při pěstování na záhonech tříd a záhonech zahradnického kroužku, biomateriálu ze školní kuchyně a toho, který vyprodukuje modrá třída. “Druhý, hodně velký kompostér (3 oddíly po 8,5m3) jsme založili na jaře 2023. Tento kompostér slouží především ke kompostování trávy, listí a dalšího bioodpadu, který vznikne při péči o zahradu,” sděluje učitel. Oba kompostéry jsou vlastní výroby, vznikly ve spolupráci s rodiči při pravidelných společných brigádách.
Podotýká, že účast dětí, učitelů a dalších zaměstnanců školky na kompostování je čistě dobrovolná a vychází z potřeby a možností tříd i jednotlivců. “Do kompostování je intenzivně zapojena hlavně naše modrá třída, její učitelé a děti se v největší míře věnují péči o zahradu, a děti, které chodí na zahradnické kroužky. Děti z modré třídy a zahradnických kroužků pečují o kompostér aktivně, tedy nejen na kompostér odkládají bioodpad, ale malý kompostér i přehazují, zužitkovávají zralý kompost z obou kompostů (přehazují přes síto) k doplňování a zakládání záhonů,” popisuje David Dvořák.
Velký kompostér přehazují rodiče v rámci brigád, děti jej v průběhu roku doplňují a využívají pak hotový kompost. V době letních prázdnin kompost odpočívá, případně se doplňuje při sekání trávy. Za rok se naplní až přeplní první díl malého kompostéru (tj. více než 1m3) a naplní jeden díl velkého kompostu (tj. 8m3).
Ostatní běžné třídy využívají komposty k odkládání biomateriálu ze svých záhonů a školního pole. Malou část tvoří materiál vytříděný ve třídách, především zbytky od svačin. “Malý kompost využíváme i na bioodpad ze školní kuchyně, odkud se daří na kompost odkládat cca 70 % kompostovatelného odpadu,” říká pedagog.
Ve školní kuchyni je k dispozici zhruba dvacetilitrová nádoba na třídění kompostovatelného biomateriálu, v péči ji má hospodářka jídelny. V modré třídě mohou děti odkládat syrové zbytky od svačin do malé sběrné nádoby (do 1 kg). Na kompost ji vynáší denně učitel nebo některé dítě s učitelem. Bioodpadu ve třídě totiž denně vznikne vcelku málo. V ostatních třídách nádoby na bioodpad nejsou.
Hotový kompost škola zužitkuje na své zahradě. “Každá třída má svůj třídní záhon, kde pěstují obvykle různé druhy zeleniny, celá škola se společně stará o tzv. pole, kde pěstujeme různé plodiny, střídavě, brambory, dýně, tykve, jahody. Zahradnický kroužek má tři záhony s květinami, bylinami, rajskými jablky apod. Kromě toho máme na zahradě vysazeno množství jedlých keřů, např. rybíz, muchovník, angrešt, maliny,” líčí David Dvořák.
Téma kompostování se školce daří zapojovat i přímo do výuky. Letos například uskutečnili velký projekt o žížalách, který se zaměřoval na smysl kompostování, využití kompostu a na živočichy, kteří v něm žijí. Školka však v kompostování a třídění biomateriálu spatřuje i další benefity. Tyto procesy přinášejí možnost zapojit děti do praktických činností, umožňují dětem práci se skutečnými nástroji a lze je využít v různých poznávacích projektech. Zároveň umožnují širší péči o zahradu spolu s dětmi, například v podobě intenzivního pěstování, zakládání záhonů nebo sekání zahrady.
“Považujeme za ideální, když je kompostování součástí širšího celku aktivit – u nás je součástí zahradničení. Pak je tato činnost zcela přirozená a ve srovnání s rozšířenějším tříděním nebiologického odpadu je její přínos evidentní a srozumitelný i pro předškolní děti,” uzavírá David Dvořák.
