Potřebujeme 4 palety (z toho 2 protilehlé stejné velikosti), které dostaneme většinou zdarma (pokud to nejsou europalety) ve všech stavebninách. Na paletový kompostér o vnitřní velikosti 1,2×0,9m budeme potřebovat 5,6 m králičího pletiva, abychom zabránili hlodavcům k snadnému přístupu dovnitř. Spojovací materiál: 12 ks lustrových háčků, hrst telegrafických svorek na upevnění pletiva k paletám, 3 m vázacího 2mm drátu potaženého PVC, tenký vázací ocelový drát. Cena králičího pletiva a spojovacího materiálu je 260 Kč. Nářadí: rýč, vrtačka, metr, kladivo, kleště, štípací kleště nebo nůžky na plech.
Nejprve pečlivě vybereme vhodné místo pro kompostér. Nemělo by být na slunci, aby obsah příliš nevysychal ani stát na zamokřeném místě, aby nedocházelo k hnilobným procesům. Je vhodné uvažovat o místě snadno dostupném z kuchyně, které bude zastíněné nejlépe stromem případně velkým keřem. Aspoň ze 2 stran kolem kompostéru by mělo být místo na přeházení kompostu, případně na přidělání dalšího kompostéru.
Na začátku si připravíme místo na postavení kompostéru. Pod kompostérem musí být rýčem prokypřená zem, abychom umožnili přístup organismům žijícím v půdě, které rozkládají organický materiál. 3 palety, které budou tvořit zadní stěnu a obě boční stěny sestavíme mimo vybrané místo, abychom zkypřenou zem příliš neudusali. Horní strana palet bude stranou pohledovou, spodní strana palety bude uvnitř kompostéru. Zadní paletu vložíme dovnitř boční palety a navrtáme v horních i dolních rozích palet díry na zatočení háčků. Stejně přiložíme i druhou boční paletu, navrtáme nahoře i dole a zatočíme všechny, celkem 8 háčků. Všechny 3 palety svážeme pevně za háčky vázacím PVC drátem. Přiložíme dovnitř mezi boční stěny i poslední paletu, která bude tvořit přední odnímatelnou stěnu. Navrtáme díry v rozích palet pouze nahoře a zatočíme poslední 4 háčky. Pak přední paletu odejmeme, vyměříme na ni králičí pletivo a připevníme na spodní stranu palety svorkami. Dále vyměříme králičí pletivo na obložení vnitřních obvodových stěn kompostéru, ustřihneme a připevníme svorkami k paletám. Spojené stěny kompostéru přesuneme na přichystané místo. Vyměříme králičí pletivo na podlahu kompostéru tak, aby okraje byly pokud je to možné zvýšené, ustřihneme a upevníme tenkým vázacím ocelovým drátem k pletivu na vnitřních stěnách palet po cca 5 cm. Nakonec přiložíme přední stěnu opatřenou z vnitřní strany pletivem a svážeme nahoře háčky vázacím PVC drátem. Dole je svážeme pouze za části palety vázacím drátem zvenku. Nezapomeňte, že až bude kompostér naplněn, nikdo se dolů dovnitř nedostane. A kompostér je hotov za asi 3 hodiny práce pro 2 osoby. Jedna vychytávka na zimu a příliš deštivé počasí je vyrobit si ještě víko kompostéru, které bude položené na paletách. Pokud by Vám obsah kompostéru v létě moc vysychal, můžete si pomoci občasnou zálivkou konví a starým kobercem přehozeným nahoře přes palety. Kompost se dá během roku provzdušnit tak, že se od začátku do hromady vloží ne natlučou dlouhé kolíky (nesmí projít králičím pletivem a nesmí během půl roku uhnít), které se po navrstvení hromady vytáhnou, čímž vzniknou větrací otvory.
Po cca 1 roce, kdy naplníme kompostér až nahoru, budeme stát před rozhodnutím, kam horní nerozloženou vrstvu dočasně odložit, vybrat a případně přesít spodní rozložený kompost, který přijde na záhony. Můžeme o tom uvažovat hned a vyrobit si kompostéry 2 vedle sebe, kdy jedna boční nebo zadní stěna bude společná. Pak budeme potřebovat ještě další 3 palety, které postavíme stejným způsobem, především ale opět s přední odnímatelnou stěnou. Při naplnění prvního kompostéru pak přeházíme čerstvé i všechny nerozložené organické zbytky do druhého kompostéru, kde vytvoříme dobrý základ pro další nepřerušené kompostování. Kompost z prvního kompostéru vybereme až dolů na pletivo a využijeme ho na záhony. Tam ho nemusíme přesévat, půda si s tím už poradí. Pro použití do truhlíků kompost raději přesejeme. Dále budeme nový organický odpad házet do druhého kompostéru, dokud ho opět nenaplníme.
Materiál vhodný k domácímu kompostování:
• zahradní odpady – trochu nasušená posekaná tráva, zbytky zeleniny, opadané ovoce, zvadlé rostlinné části, odřezané části větví podrcené ve štěpkovači (dobře pak přijímají vlhkost), piliny (pozor na chemicky ošetřené dřevo), předkompostované listí, předkompostovaný hnůj, podestýlka od drobných domácích zvířat
• kuchyňské a domovní odpady – zbytky zeleniny a ovoce, staré pečivo, čajové sáčky, kávová usazenina, zvadlé kytice, květiny z květináčů (rozdrtit hroudy a rozřezat kořeny), vlasy, nehty, peří, zbytky vlny, použité papírové kapesníky, dřevní popel (pozor na impregnované dřevo), ořechové skořápky a pecky, rozdrcené vaječné skořápky, novinový papír [* viz poznámka] i papír do tiskárny ve větším množství pouze projetý skartovačkou
Materiál zcela nevhodný k domácímu kompostování:
• ze zahrady – nedávejte rostliny napadené chorobami, chemicky ošetřené rostliny ani rostliny označované jako plevele, které se rozmnožují kořenovými výběžky nebo mají vyzrálá semena (pokud si nepřejeme je v zahradě namnožit) , velké větve (pokud neslouží jako provzdušňovací kolíky)
• z kuchyně a domova – nedávejte barevně potištěný papír, sáčky od vysavačů, slupky z citrusových plodů (kvůli obsahu chemikálií a plesnivěním vytvářejí takové antibiotikum pro rozkládající se organismy), odpadky z kostí, masa, ryb, zbytky mléčných výrobků a zbytky vařené potravy, omáčky, olej (to vše moc láká jiná zvířata, která nám při výrobě kompostu nepomáhají), biologicky nerozložitelné látky (poznáte je při prvním přehazování kompostu – veškeré obalové materiály, kameny, hliněné květináče, nedopalky z cigaret, uhelný popel, pleny)
Ideální je dávat do kompostéru různorodou směs a míchat převažující měkké suroviny se zásobami suchých surovin. Všechny zelené, šťavnaté a měkké suroviny mají zpravidla vysoký obsah dusíku, rychle se rozkládají, sesedají se v hromadě, čímž brání přístupu vzduchu a tak ve větším množství na sobě mohou hnít a zapáchat. Je dobré je promíchat se suchými a tvrdými surovinami, které mají většinou vysoký obsah uhlíku, pomalu se rozkládají, drží dlouho svou původní strukturu a zaručují zásobování kompostu vzduchem. V suchém stavu se dají bez problémů skladovat, a proto je dobré v době jejich hojného výskytu si obstarat zásoby na celý rok. Shrabané listí na hromadě se částečně přes zimu rozloží (předkompostuje) a je vhodné na jaře na smíchání s posekaným trávníkem. Listí z ovocných stromů a z jilmu, jasanu, břízy, javoru, vrby, jeřábu, olše, lísky a lípy se rozkládá rychleji než z tvrdých druhů – buku, dubu, kaštanu, topolu a ořechu. Listí z dubu, břízy, topolu a kaštanu obsahuje hodně kyseliny, kterou neutralizuje kamenná moučka.