JAK NA TO

1/ Kompostovat na volné hromadě nebo si pořídit kompostér?

Pokud máte velkou zahradu, na které neřešíte každý centimetr čtvereční, můžete kompostovat i volně na hromadě. Výhodou tohoto způsobu je, že nejste omezení objemem kompostéru a velikost vaší hromady závisí pouze na množství materiálu, který vaše zahrada (a kuchyň) vyprodukuje. Ke kompostovanému materiálu máte snadný přístup a můžete ho kdykoliv jednoduše přeházet a promíchat. Nevýhodou této varianty je, že materiál na povrchu a na okrajích hromady snadno vysychá. Dalším problémem může být nepříliš estetický, neuspořádaný vzhled kompostu. Proto dává většina zahrádkářů (hlavně na menších zahradách) přednost kompostování ve speciálních boxech, které mohou být vyrobené z různých materiálů, například ze dřeva, pletiva nebo plastu. Pro začátek se podívejte na naše video Jak vybrat kompostér. Pomoci by vám mohla také tato tabulka, která porovnává přednosti a nevýhody několika základních typů kompostérů.

2/ Jak vybrat kompostér?

Funkčnost kompostéru je daná splněním několika důležitých faktorů, podle nichž byste se při výběru měli orientovat: Objem kompostéru zvolte podle množství materiálu, které potřebujete zkompostovat. Jako minimální se ale doporučuje objem 1 m³, který zaručuje, že budou moci správně proběhnout všechny fáze kompostovacího procesu včetně prohřátí celého objemu kompostéru a jeho hygienizace. Dalšími důležitými podmínkami, bez nichž se správný průběh kompostování neobejde, je zajištění dostatečného přístupu vzduchu ke kompostovanému materiálu a snadná možnost jeho překopávání.

My vám představíme několik typů kompostérů z nabídky našeho e-shopu ekonakup.cz, které uvedená kritéria splňují. Naší srdeční záležitostí je modulární kompostér JERY. Jery Je Rychlý v každém směru. Je to zahradní kompostér, který má řadu předností, protože jsme ho vyvinuli na základě letitých zkušeností a vyrobili vlastníma rukama. Základem je unikátní konstrukce: Díky rychlému spojování dílů dokážete kompostér smontovat i demontovat během 5 ti minut a snadno přemístit. Jednoduchý systém otevírání komor vám usnadní překopávání, které vede k zintenzivnění a zrychlení rozkladu materiálu. Díky systému mechanických spojů se navíc minimalizuje obsah škodlivých látek. Základní kompostér můžete rozšířit o další moduly a vytvořit tak vícekomorový systém, který vám umožní kompostovat kontinuálně ve dvou fázích. Zatímco v jedné komoře shromažďujete nový materiál, ve druhé či třetí komoře kompost v klidu zraje. Všechny díly kompostéru jsou plně obnovitelné a recyklovatelné, což umožňuje dosáhnout prakticky neomezené životnosti. K výrobě používáme přírodní lokální materiál –trvanlivé modřínové dřevo odolné proti vlhkosti, mrazu i slunci. Kompostér pochází z místní rukodělné výroby, což snižuje zátěž životního prostředí dopravou. Přírodní design zapadne do každé zahrady, speciální vychytávku představuje volitelný doplněk – vestavěné okénko, jehož prostřednictvím můžete spolu s dětmi pozorovat pracující žížaly a další rozkladače uvnitř kompostu. Kompostér nabízíme v jedno-, dvou- a tříkomorovém provedení a v několika velikostech od 800 do 3 000 litrů.

Speciálně pro velké zahrady jsme navrhli a vyrábíme odolný masivní dřevěný kompostér ve dvou variantách – o objemu 3 000 a 6 000 litrů. Tříkomorový systém s odnímatelnými předními stěnami a vnitřními přepážkami usnadňuje překopávání a promíchávání kompostovaného materiálu.

Úplně z jiného těsta než předchozí dva dřevěné je zateplený otočný kompostér JORA, který se hodí nejen na zahradu, ale třeba i ke komunitnímu kompostování ve městě. Dovážíme ho k nám už řadu let ze Švédska a v nabídce ho máme ve třech velikostech. Rotační kompostér je uzavřená nádoba ve tvaru sudu sestaveného z lakovaných ocelových panelů umístěná na galvanizované ocelové konstrukci. Hlavní vtip tohoto kompostéru spočívá v tom, že se materiál uvnitř nemusí překopávat. Stačí prostě pokaždé, když do kompostéru něco vyhodíte, zatočit. Permanentně tak dochází k promíchávání starého a nového obsahu a kompostovaný materiál se provzdušňuje. Pokud si pořídíte tento kompostér, bude vaším hlavním úkolem dbát na správné složení kompostovaného materiálu. Pokud budete do kompostéru vhazovat především zbytky z kuchyně, je pravděpodobné, že v něm bude převažovat dusíkatá složka, obsah uhlíku doplníte například přidáním pilin, listí, jemné štěpky nebo natrhaného kartónu od vajíček. Další výhodou je, že díky rychlosti a intenzitě kompostování můžete do kompostéru bez obav vyhazovat syrové i vařené zbytky jídla, a to nejen rostlinné, ale i živočišné. Protože je kompostér JORA uzavřený a uzamykatelný, nehrozí, že by do složení obsahu mohli bez vašeho vědomí zasahovat nepovolaní lidé. Navíc je tak zabezpečený proti případným škůdcům – vandalům i hlodavcům. Kompostér je umístěný nad zemí, takže škůdci k odpadu nemají přístup, bohužel ani žížaly. Ty lze do kompostéru cíleně nasadit, v praxi máme v praxi vyzkoušené, že Jora funguje ještě rychleji jako vermikompostér. Postranní ventily zlepšují proudění vzduchu, což snižuje či úplně odstraňuje zápach. Díky zateplení a častému provzdušňování je proces kompostování tak intenzivní, že se čerstvý bioodpad rozkládá dřív, než začne hnít, páchnout, přitahovat škůdce a obtížný hmyz. Vnitřní zateplení kompostéru umožňuje za určitých okolností dosáhnout uvnitř teploty až 75 °C. Kompostéry Jora tak díky němu pokračují v práci i během zimního období, dlouho poté, co se v běžných kompostérech proces kompostování výrazně zpomalí. Dvoukomorový systém navíc dovoluje kontinuální kompostování, kdy se jedna komora plní, zatímco v druhé zraje kompost. V okamžiku, kdy už první komora nepojme víc odpadu, vyprázdní se kompost z druhé komory a cyklus začíná nanovo. Prvního hnojiva se tak dočkáte už za 4 až 6 týdnů. Než si některý typ kompostéru Jora vyberete, měli byste spočítat předpokládanou potřebnou kapacitu. Obecně platí, že průměrná městská domácnost vyprodukuje týdně asi 10 litrů kuchyňského bioodpadu, takže by jí měl stačit kompostér Jora JK 125, který zvládne zhruba 12 litrů bioodpadu týdně. Kompostér Jora JK 270 si v jedné domácnosti poradí kromě kuchyňského bioodpadu i s rostlinnými zbytky ze zahrady. Vhodný je také jako menší komunitní kompostér pro 10 až 12 osob, tzn. 2 až 4 domácnosti. Pokud vám kapacita pořád nestačí, objednejte si obra – kompostér Jora JK 400 s kapacitou 100 litrů bioodpadu týdně.

Prakticky nezničitelný je drátěný kompostér GABI. Kromě odolnosti (výrobce garantuje životnost minimálně 20 let) vás na něm zaujme i nízká cena a jednoduchá montáž. Praktická je také nastavitelná velikost objemu, kterou můžete přizpůsobit momentálním potřebám. Maximální průměr kompostéru je 124 centimetrů a maximální objem je 1170 litrů. Jediným problémem tohoto typu kompostéru může být přílišné odpařování vody z kompostu. Proto se skvěle hodí zejména na ukládání (a předkompostovávání) jednodruhového materiálu (například suchého listí) předtím, než budete mít místo v klasickém kompostéru.

NÁŠ TIP: Kompostér si můžete snadno sami vyrobit. Během třinácti ročníků soutěže Miss Kompost jsme shromáždili přes pět set různých kompostů a kompostérů, jimiž se na našem blogu v kategorii Miss Kompost aneb Příběhy kompostů můžete inspirovat.

3/ Co kompostovat?

Kompostér můžete krmit jak rostlinnými zbytky ze zahrady, tak i organickým materiálem, který vzniká v domácnosti, zejména v kuchyni. Na kompost patří: zbytky ovoce a zeleniny (včetně citrusových plodů a slupek od banánů), kávová sedlina a filtry a čajové sáčky (vyjma těch textilních), zbytky pečiva, nadrcené skořápky od vajíček a z ořechů, lepenka, papírové kapesníky, ubrousky, podestýlka domácích býložravých zvířat, posekaná tráva, listí, větvičky, plevele, piliny, kůra, popel ze dřeva, trus býložravých hospodářských zvířat, peří, chlupy a vlasy.

Pro správnou skladbu kompostu je výhodné, pokud máte možnost míchat odpad ze zahrady s tím z kuchyně. Vhodné složení materiálu významně ovlivňuje aktivitu bakterií. Uhlík (C) slouží jako zdroj energie nutný pro růst a množení buněk. Tělo buněk je složené z bílkovin, které jsou tvořené aminokyselinami, pro jejichž vznik je nezbytný dusík (N). Poměr uhlíku a dusíku (C:N) v kompostované směsi proto určuje rychlost kompostovacího procesu. Poměr uhlíkatého materiálu k dusíkatému by se měl pohybovat v rozmezí 20–40 jednotek C na 1 jednotku N. A jak poznáte uhlíkatý materiál? Jednoduše řečeno – jedná se o suchý, hnědý bioodpad, který by měl mít v kompostu převahu. Tvořený je listy, větvemi, štěpkou a pilinami, slámou, znečištěným papírem, okrojky a slupkami z ovoce a zeleniny, kávovou sedlinou a čajovými sáčky. Dusíkatý materiál je naopak mokrý a zelený, představit si ho můžeme jako čerstvě posečenou trávu nebo například jako zelené natě ze zeleniny a bylin. Tohoto materiálu je v kompostu potřeba mnohem méně, ale za určitých okolností má nezastupitelnou úlohu (třeba ve chvíli, kdy se snažíte nastartovat horkou fázi kompostování).

Do kompostu nevyhazujte: Kosti, odřezky masa, kůže (lze kompostovat, avšak vždy by měla proběhnout tzv. hygienizace, která zajistí usmrcení původců chorob), stolní oleje a tuky (v menším množství lze kompostovat, vhodné je nechat nasáknout do savého materiálu – ubrousků, pilin apod.), rostliny napadené chorobami (mozaika tabáku, spála růžovitých, šarka slivoní, nádorovitost košťálovin, rez fazolová, bílá sklerotiniová hniloba salátu), vykvetlé plevele, chemicky ošetřené materiály (zbytky barev, laků apod.), popel z uhlí a cigaret, prachové sáčky z vysavače, exkrementy masožravých zvířat, časopisy, plasty, sklo, kovy a kameny.

NÁŠ TIP: Chcete začít třídit a kompostovat i organické zbytky z kuchyně? Podívejte se jak na to zde.

4/ Základní pravidla kompostování

Chcete vědět na co si dát při kompostování pozor? Podívejte se na video Základní pravidla kompostování na našem YouTube kanálu kompostuj.cz.

Úplně dospodu na dno kompostéru dejte hrubší vzdušný materiál (nadrobno nasekané nebo nadrcené větve z prořezávky stromů a keřů, dřevní štěpku, hobliny, dřevnaté stonky květin), který umožní cirkulaci vzduchu a odtok přebytečné vody. Tato drenáž by neměla chybět ani ve vyšších vrstvách kompostu. Obecně platí, že čím je skladba kompostovaného materiálu pestřejší, tím lépe. Různorodý materiál pravidelně promíchávejte: Vlhké se suchým, porézní s hutným, hnědé (uhlíkaté) se zeleným (dusíkatým). Čím starší, tmavší a dřevnatější materiál je, tím je v něm obsaženo více uhlíku, naopak čím je materiál čerstvější, šťavnatější a zelenější, tím obsahuje více dusíku.

NÁŠ TIP:  Z výše popsaného vyplývá odpověď na otázku, proč se vám nikdy nepodaří zkompostovat samotnou trávu. Jedná se o dusíkatý, málo strukturní materiál, který na kompostu hnije a nepříjemně páchne. Proto je dobré míchat trávu s jiným materiálem, například s dřevní štěpkou nebo s listím z předchozího roku.

Orientační poměr uhlíku a dusíku C:N

Jak nastartovat tlení? Správně založený kompost se začne do dvou dnů po založení zahřívat, což je způsobené vysokou aktivitou mikroorganismů. Tato tzv. termofilní fáze může trvat několik dní, ale i několik týdnů. Dochází při ní k tzv. hygienizaci kompostu, při které se zničí semena plevelů i zárodky chorob. Po dosažení maxima začne teplota zase pozvolna klesat. Aby proběhl proces hygienizace správně, je potřeba přidat do kompostu najednou větší množství materiálu. Ten si můžete shromažďovat postupně. Ve chvíli, kdy budete mít k dispozici velké množství rychle rozkladného dusíkatého bioodpadu (například čerstvou travní seč), promíchejte ho s dříve nashromážděným materiálem a založte najednou velkou hromadu kompostu.

Vlivem intenzivního tlení, které tímto způsobem nastartujete, si materiál sedá a snižuje se přísun vzduchu. Hromadu proto po 1 až 2 měsících přehoďte a znovu promíchejte. Čerstvý kompost získáte za 2 až 6 měsíců, vyzrálý kompost za 6 až 12 měsíců.

Pro zrychlení procesu kompostování můžete zkusit přimíchat zralý kompost, případně chlévský hnůj. Když přidáte zeminu, naváže se organická hmota na jílovité minerály a vznikne velmi kvalitní humus

5/ Sledování procesu kompostování

Během procesu kompostování byste měli sledovat několik základních faktorů: Důležitá je správná vlhkost, kterou určíte vlhkoměrem. Měřič stačí pomocí sondy jednoduše zapíchnout do „hlíny“, hodnotu hned snadno odečtete na stupnici, která vám na přehledném diagramu zároveň ukazuje, je-li materiál příliš suchý, mokrý nebo je-li jeho vlhkost optimální. Po přepnutí můžete měřit také pH, tedy kyselost nebo zásaditost půdy, což je důležitý údaj pro pěstování rostlin. 

NÁŠ TIP: Pokud nemáte vlhkoměr,  můžete zkusit tzv. pěstní zkoušku. Vezměte kompostovaný materiál do ruky a zmáčkněte ho tak pevně, jak to jde. Při optimální vlhkosti se nesmí mezi prsty objevit voda (nanejvýš pár kapek), při otevření pěsti musí materiál zůstat pohromadě ve formě „knedlíku“. Pokud je kompost příliš vlhký, je vhodné jej přehodit a přidat suchý materiál (např. piliny). Pokud je kompost suchý, je vhodné ho zvlhčit užitkovou vodou.

Další veličina, bez níž se proces kompostování neobejde, je vzduch. Bakterie a houby, které se na rozkladu organického materiálu zásadním způsobem podílejí, potřebují ke své práci obrovské množství kyslíku. Abyste zabezpečili jeho dostatečný přísun, je vhodné kompost po 4 až 8 týdnech od založení přehodit.

Sledovat byste měli také teplotu, kterou snadno změříte pomocí teploměru určeného speciálně k měření teploty půdy a kompostu. Poradí si s teplotami od -10 °C do +90 °C a je zhotovený z nerezové oceli.

Vyšší teplota materiálu v počátečních týdnech po založení kompostu je žádoucí a je důkazem dobrého průběhu kompostování. Zda se materiál zahřívá, můžete zjistit i tak, že do kompostu vsunete ruku. Pokud se materiál nápadně nezahřívá, pak je pravděpodobně příliš suchý, nemá vyhovující složení nebo ho není dostatečné množství.

NÁŠ TIP: Kompost osaďte rostlinami jako jsou tykve, cukety nebo okurky. Jejich listy vytvoří ochranu před letním sluncem a zeleninu (na rozdíl od kompostu) pravděpodobně nikdy nezapomenete zkontrolovat, zda nepotřebuje zalít. Při sázení udělejte do kompostu jamky a vyplňte je zeminou tak, aby měly rostlinky pro začátek oporu a výživu.

6/ Jak kompost využít?

Jakmile vaše zahrada kompost okusí, nebude chtít jinak. Co může být lepšího než vlastnoručně vyrobené organické hnojivo obsahující humidové kyseliny, které pomáhají vázat živiny? Kompost je nedocenitelnou složkou půdy a průmyslová hnojiva ho nedokážou plnohodnotně nahradit.

Zralým kompostem proto hnojte zejména plodiny náročné na živiny. Jinak ho na zahradě můžete aplikovat prakticky kamkoliv. Prospívá totiž nejen rostlinám, ale obohacuje i půdu a zlepšuje její vlastnosti.

Nezralý kompost, použijte jako tzv. nastýlku, která potlačuje růst plevelů a do půdy se nezapravuje. Během sezóny dozraje na místě a teprve na podzim ji do půdy zapracujete. Takovýto způsob hnojení se dá použít nejen na zahradě, ale i v parku nebo na travnatém hřišti.

NÁŠ TIP: Kompost využijete také v případě, že chcete pěstovat ve vyvýšeném záhonu nebo na tzv. čtverečkové zahrádce. Kouzlo intenzivního pěstování na malých plochách spočívá právě ve speciálním složení substrátu. Jak namíchat správně substrát a získat maximální výnosy z minimální plochy najdete zde.