O chod základní školy Stupkova v Olomouci, velké vzdělávací instituce s kapacitou 780 žáků, se stará 111 zaměstnanců. Kompostování biomateriálu tu pak má na starosti tým složený z dobrovolníků z řad žáků. Celkem má asi 20 členů, kteří se střídají ve dvojicích.
Jak dlouho už třídí/kompostují biomateriál?
Do třídění a kompostování se tu pustili před třemi roky.
Kolik tříd je zapojeno?
Možnost zapojit se do třídění má všech 33 tříd.
Kde všude mají koše na třídění biomateriálu?
Uzavíratelné nádoby na třídění jsou rozmístěné po celé škole, na chodbách jednotlivých pater, v hlavní hale, ve školní kuchyňce a také ve školní jídelně.
Kdo vynáší biomateriál na kompost?
Stará se o to tým složený z dobrovolníků z řad žáků. Celkem má tým asi 20 členů, kteří se střídají ve dvojicích. Každá dvojice má na starost určitou část areálu školy.
Kdo pečuje o kompostéry?
Především pan školník. V budoucnu je ale v plánu zapojit i žáky, budou zapracovávat kompost do záhonků a truhlíků.
Jak s biomateriálem dál nakládají?
Škola se chystá vytvořit záhonky pro žáky 2. stupně, tam se kompost uplatní. Na první úrodu kompostu tu zatím čekají.
Jaké benefity to vše škole přináší?
Benefitů vidí v olomoucké škole několik. Jednak je to snížení množství komunálního odpadu. Zároveň se to, co by dříve skončilo v popelnici, mění na užitečné hnojivo. Pro žáky je projekt praktickou výukou ekologie, získávají odpovědnost za svěřený úkol a učí se týmové práci. Pro pedagogy a celou školu je kompostování viditelným důkazem environmentální aktivity, což pomáhá v prezentaci školy a vytváří skvělý základ pro zapojení do dalších ekologických projektů.
Co byla pro vás výzva?
Občas se stane, že někdo odloží do sběrné nádoby něco, co tam nepatří. V létě bylo také třeba vypořádat se s mravenci.
V olomoucké ZŠ Stupkova se do třídění biomateriálu a kompostování může zapojit doslova každý. Po celé škole jsou totiž rozmístěné sběrné nádoby – uzavíratelné odvětrávané koše s vloženými kompostovatelnými sáčky. Koše jsou na chodbách jednotlivých pater, v hlavní hale, ve školní kuchyňce a také ve školní jídelně. Každý den na konci vyučování je obejde služba a jejich obsah odnese ven do kompostéru.
„Na začátku školního roku se žáci mohou přihlásit jako služba na bioodpad. Vytvoří vždy dvě dvojice, které mají každý den rozdělenou školu na dvě části,“ popisuje Barbora Heřmanská, učitelka přírodopisu olomoucké školy. Pokud se stane, že je někdo ze služby nemocný nebo zapomene, mohou v nutných případech vypomoci i paní uklízečky. Žáci se ale také mohou mezi sebou domluvit na případném zastoupení. Celkem je do ekotýmu na ZŠ Stupkova zapojeno asi 20 lidí.
Zapojit děti do těchto činností prý bylo snadné. „Přímá péče o nádoby je založená na dobrovolnosti a doposud se mi každý rok hlásilo více žáků, než bylo skutečně potřeba. Jako motivace dobře funguje tzv. předbíhačka na oběd, kterou jsme pro zapojené žáky domluvili s vedením školy,“ popisuje pedagožka. Znamená to, že v den své služby mohou tito žáci předběhnout frontu v jídelně, aby měli dostatek času projít školu a vynést sběrné nádoby. Každý žák k tomu dostane speciální kartičku, kterou ukáže dohlížejícímu učiteli, a ten ho pustí dopředu. „Další motivací je také oficiální uznání – na konci školního roku vždy navrhuji, aby zapojení žáci obdrželi pochvalu ředitelky školy. Tento návrh byl doposud vždy schválen, což u dětí posiluje pocit smysluplnosti a ocenění jejich práce,“ připojuje.
Třídění biomateriálu a kompostování se na zdejší škole věnují už tři roky. „Na tuto myšlenku jsme přišli v rámci jednoho školního projektu. Úkolem tehdy bylo zaměřit se na vybraný druh odpadu. Rozhodli jsme se pro bioodpad, protože jsme ve škole již měli k dispozici kompostér, a zdálo se nám smysluplné tuto možnost dále rozvíjet,“ vysvětlila přírodopisářka.
Škola má k dispozici dva venkovní kompostéry a interiérový vermikompostér. „Žáci se do třídění zapojují tak, že třídí bioodpad vznikající přímo ve škole, nejčastěji zbytky svačinek. Dále se zaměřujeme na zbytky z konzumace ve školní jídelně a na odpad, který vzniká při vaření ve cvičné školní kuchyňce,“ vyjmenovala Barbora Heřmanská. Organické zbytky z domova žáci nenosí. Na první úrodu kompostu škola teprve čeká, za tři roky se letos na podzim povede poprvé naplnit velký kompostér o objemu cca 1 700 litrů.
V něm končí biomateriál nashromážděný školním ekotýmem, menší kompostér pak náleží školní družině. Oba jsou umístěné mezi dvěma budovami školy v blízkosti zahrádky školní družiny. „Kompostér, který využívá ekotým, je obrovský. Pan školník do něj občas vhazuje posekanou trávu. Jakmile se nám podaří kompostér vyprázdnit, plánujeme jeho posunutí na lepší místo, případně bychom rádi pořídili ještě jeden,“ plánuje učitelka.
Péči o samotné kompostéry má nyní na starosti hlavně školník, a to i v době letních prázdnin. Počítá se ale s tím, že v rámci pracovních činností se do těchto prací zapojí i žáci. Budou např. zapracovávat kompost do záhonků a truhlíků. Několik vyvýšených záhonů se zeleninou, ve kterých je možné kompost upotřebit, má nyní k dispozici školní družina. „Školní ekotým momentálně hledá finance a plánuje záhonky pro žáky 2. stupně. Nyní máme vytvořené bylinkové truhlíky, které si žáci sami vyrobili. Tam je kompost také možné využít,“ popisuje.
Tematiku kompostování a třídění biomateriálu se podle jejích slov dobře daří využít i v hodinách přírodopisu. Zmiňuje se o ní napříč ročníky. „Ve škole máme i vermikompostér, ten slouží přímo jako ukázka během výuky přírodopisu v 6. ročníku, v tématu kroužkovci,“ říká.
Školní ekotým prý občas musí v souvislosti s péčí o vytříděný biomateriál zdolávat drobné překážky. „Nejtěžší pro nás je to, že naši snahu občas někteří žáci sabotují, házejí do bioodpadu i běžný odpad, byť je vše označeno a žáci jsou skrz třídní učitele a ekotým o koších informovaní. Naštěstí náš ekotým se jen tak nevzdává, ale zamrzí to. Dále jsme se hlavně v letních měsících potýkali s mravenci. To je potřeba koše opravdu denně vynášet a měnit i kompostovatelné sáčky, pokud jsou ulepené,“ upozornila Barbora Heřmanská.
I přes tato úskalí ale kompostování přináší hlavně benefity. Především ten, že se škole podařilo snížit množství komunálního odpadu. Odpad, který by dříve končil v popelnici, se nyní navíc v kompostu transformuje na hnojivo, které lze využít při péči o školní záhony. „Pro žáky je projekt praktickou výukou ekologie, kde členové ekotýmu získávají odpovědnost za svěřený úkol a učí se týmové práci. Pro pedagogy a celou školu je kompostování viditelným důkazem environmentální aktivity, což pomáhá v prezentaci školy a vytváří skvělý základ pro zapojení do dalších ekologických projektů,“ doplňuje pedagožka.
Školám, které se na kompostování teprve chystají, by v ZŠ Stupkova určitě doporučili používání kompostovatelných sáčků ve sběrných nádobách. Zjednoduší se tak manipulace s vytříděným biomateriálem. „Byť je to další odpad, snažíme se je využít i opakovaně, pokud nejsou poškozené. Bez sáčků by bylo potřeba celý koš odnést, pak jej zase přinést, často je umývat a celý proces vynášení by byl velmi zdlouhavý,“ míní učitelka. Dodává, že důležité je také dobře vybrat sběrné nádoby, tak aby se snadno otevíraly. „Nejdůležitější je ale mít kolem sebe zodpovědný a motivovaný tým žáků!“ uzavírá.
