Komunitní kompostování je zpravidla spojené s velkým nadšením a iniciativou zakladatelů, kteří postupně dokážou „nakazit“ a vzdělat celé společenství. S tímto typem kompostování souvisí ale také řada překážek, které je nutné vyřešit. To, že má do kompostéru přístup relativně velký počet uživatelů může způsobit, že se hůře kontroluje vyvážené složení materiálu. Tomu se většina komunit snaží zabránit tím, že jednotlivé kompostáře o zásadách správného kompostování informuje pomocí viditelných cedulí. Umístění kompostéru ve veřejném prostoru klade zvýšené nároky na jeho odolnost. Nebezpečí mohou představovat vandalové, hlodavci i nepříznivé povětrnostní podmínky. Proto se vyplácí, je-li kompostér uzavřený a zateplený a dohlíží-li na průběh kompostování správce, kterého komunita vybere ze svého středu. Za celou dobu existence soutěže Miss Kompost – tedy jakéhosi mistrovství republiky v kompostování – jsme nasbírali přes pět set příběhů a ty nejzajímavější nyní sdílíme.
Náš odpad? Nulový!, Bezobalu z.ú., Jakub Podlaha, Praha – komunitní kompostér
Jedním z hlavních cílů neziskovky s případným názvem Bezobalu je šíření myšlenky Zero Waste. V jejích obchodech si lidé mohou koupit základní potraviny na váhu a odnést si je ve vlastních přinesených nádobách, pytlích, taškách, čímž se eliminuje velké množství odpadu. Komunitní kompostér si lidé z Bezobalu pořídili proto, aby komunitě shromážděné okolo obchodu umožnili užitečně naložit s kuchyňským odpadem. Pro tento účel si vybrali otočný kompostér Mr. Twist Lifetime, který se na betonový prostor ve vnitrobloku domu jednoznačně hodí. Dokáže totiž zajistit rychlé efektivní kompostování, a to i bez přístupu k půdě. Jeho dřevěný mladší bráška dokompostér vznikl jako DIY projekt z iniciativy jednoho ze zákazníků. Je vyrobený z dřevěných palet, papírových a plastových pytlů od potravin a kartonu. Umožňuje čas od času předkompostovaný materiál z otočného kompostéru přeházet. Bydlí v něm žížalky, které celý proces urychlují. Poté, co první várka kompostu v dokompostéru dozraje, přibude na dvorek ještě jedna menší nádoba na hotový kompost, ze které si budou lidé moci nabrat do pytle a použít pro své záhonky nebo květináče. Autoři „bezobalového“ systému kompostování tvrdí: „Kompostér zároveň působí i jako výuková pomůcka. Cedule nad ním ukazuje, co do kompostéru patří a co ne. Některé věci ale ještě budeme muset dopsat: Třeba, že je potřeba kuchyňský odpad vysypat i z rozložitelných pytlíků, skořápky od vajíček je lepší rozdrtit a z ředkviček je dobré sundat gumičku…“
Kompostovat naučíme každého – Ilja Iljuchin, Společenství Ruda 244, 245, 246, Nové Strašecí
K vybudování tohoto kompostu použili jeho autoři podle vlastních slov pouze selský rozum a šikovné ruce. Jeho důležitou a nedílnou součástí byly od začátku informační cedule umístěné na kompostéru a na všech vchodových dveřích bytovky. Díky nim se i sousedé, kteří původně o třídění bioodpadu nepřemýšleli, začali ke kompostování přidávat. K velké radosti zakladatelů se tak postupem času stal ze soukromého kompostéru kompostér komunitní. Konstrukce se skládá z palet o rozměrech 116 x 116 x 20 cm, z geo-textilie pro zamaskování a krytu pro horké dny, a počítá s možností budoucího rozšíření. Autoři ověřili, že díky jednoduché technologii dokážou v dvoukomorovém kompostéru za rok vyrobit 250 litrů kvalitního kompostu. Nejvíc je překvapilo a potěšilo množství lidí, kteří jejich nápad zpočátku odmítli a posléze se do projektu přirozeně zapojilo.
Ve světle čelovek – Tomáš Bártl, Nymburk
„Do koloběhu udržení živin jsem se rozhodl vstoupit dříve, než do něj vstoupí popel z mé urny“, popsal svou motivaci k výrobě zatepleného komunitního kompostéru s romantickým názvem slečna Kompostela jeho autor. Dalšími pádnými důvody byla posekaná tráva, která pravidelně mizela v popelnici na směsný odpad, problém s tím, že na tento dům nevybyla popelnice na bioodpad, a pak také chuť dvou kluků – syna Jonáše a jeho kamaráda Franty, pustit se společně do dobrodružství, jakým výroba komunitního kompostéru bezesporu je. Inspirací se jim stal zateplený komunitní kompostér, který se pokusili vyrobit skoro zadarmo. Stačilo jim k tomu 6 palet, montážní pěna, nepropustná fólie, zbytky polystyrenu a OSB desek, spojovací materiál, nářadí a vzhledem k narůstající podzimní tmě tři čelové svítilny. Pracovní postup popsali výrobci takto: „Hmmmm?????, řááách, buchchchc,buch, vrrrrrr, hmmmm?“ A satisfakce? Potěšení z přehazování kompostu, je to prý skvělá meditace.
Ztraceno v břečťanu – Hana Kroutilová, Praha 10
Hlavním důvodem pro vznik těchto dvou kompostérů byla halda listí ze dvou lip a několika keřů, která pravidelně končila ve směsném odpadu. Komunitní kompostér navíc umožňuje domácnostem ze čtyř bytových domů recyklovat organické zbytky z kuchyně. Dva jednoduché paletové kompostéry umožňují snadné přehazování materiálu. Hlavní vychytávku představují víka, která se skládají z dřevěného rámu potaženého pletivem, jsou připevněná panty a uzavřená pomocí číselného zámku. Díky tomu nehrozí, že by do kompostéru stojícího na ulici házeli náhodní kolemjdoucí odpad, který tam nepatří. Sousedé, kteří se ke kompostování postupně přidávají, mají navíc k dispozici informační ceduli s návodem, co do kompostu patří a co vyhodit raději někam jinam. Zakladatelé vysadili kolem břečťan, takže za pár let možná najdou kompost v záplavě zelených listů jen zasvěcení.
Otevřená zahrada – Komunitní zahrada Krejcárek, Eva Hájková, Praha 3
Na začátku byla zahrada. A ne ledajaká. Komunitní. Tedy společná, sdílená, založená uprostřed města, kde je každý záhonek vzácností. Na Krejcárku hospodaří třicet zahradníků a každý z nich má k dispozici miniaturní políčko 1 x 1 m. Jednoho dne zakladatele napadlo: Když se tolik lidí poskládá na jednom záhonu, proč by nemohli začít společně kompostovat? V tu chvíli se zahrada otevřela i dalším lidem z okolí. K dispozici tu jsou dva sdílené kompostéry: Zateplený komunitní kompostér, který zahradě věnovala Arnika, je určený hlavně pro zpracování kuchyňského odpadu. Díky izolaci v něm rozkladné procesy probíhají rychleji. Druhý kompostér navrhla architektka komunitní zahrady. Je vytvořený z palet a je dvoukomorový, takže dokáže pojmout veškerý zahradní odpad z políček. Právě k němu se často chodí dívat děti zvědavé na to, jak to s tím kompostováním vlastně je (a jak pracují žížaly).
Sousedé dovedou překvapit – SVJ Pod Lysinami 480, Praha 4, Alena Kordačová, Praha 4
Na začátku stálo pár nadšenců pro komunitní kompostování, kterým leží na srdci udržitelnost a snížení směsného odpadu, a komunitní kompostér SIVA. Jeho design je výsledkem dlouhodobé snahy výrobce (Ekodomov) vyřešit všechny problémy, které mohou být se společným způsobem kompostování spojené: Proto je kompostér dvoukomorový, zateplený, uzamykatelný a odolný proti vandalům i vniknutí hlodavců. U jeho dna je rošt, který zabezpečí odvod přebytečné vody a pomáhá k provzdušnění kompostu, čímž se minimalizuje riziko zápachu vznikající hnitím odpadu v anaerobních podmínkách. Brzy se ke kompostování připojili i ostatní obyvatelé domu. Podle slov zakladatelů dokonce „samozřejmě a s nadšením“.
Bohumilý kompost – Bohumila zahrada, komunitní zahrada v Praze-Kolovratech, Martin Javnický, Praha-Kolovraty
Když se stará kolovratská bažantnice proměnila v komunitní zahradu s novým jménem Bohumila, ukázalo se, že velkou část pozemku pokrývá jílovitá navážka. Zahradníci byli od počátku rozhodnutí, že budou své záhonky zúrodňovat výhradně přírodní cestou, takže bylo založení kompostu první volbou. Další princip, na kterém si kolovratští zahradníci zakládají, je čerpání z lokálních zdrojů. Uplatnili ho jak při stavbě kompostéru, tak při skládání jeho jídelníčku. V konstrukci kompostéru se uplatnily staré betonové plotové sloupky použité naležato. V rozích a kolem vnitřních okrajů jsou zatlučené svislé kůly získané z ořezu stromů na pozemku zahrady. Na kůlech jsou pomocí hřebíků vodorovně přitlučené krajinky z pily, tedy vlastně odpad, který vzniká při ořezu jehličnatého dřeva. Na kůlech jsou umístěné kryty z likvidovaných starých lamp, které zabraňují zatékání vody dovnitř. Významnou část materiálu na kompostu tvoří koňský hnůj a sláma, které zahradníkům věnuje soused – majitel polí a chovatel koňů. Štěpku získávají od firmy, která provádí ořez listnatých stromů v oblasti obce. Trávu a listí nasekají a posbírají na zahradě a v okolí. Stačí přidat bio bakterie a enzymy a už to frčí!
Další příběhy kompostů:
Zahradní kompostéry v Miss Kompost
Vermikompostéry v Miss Kompost
Školní kompostéry v Miss Kompost
Více o aktuální výzvě a soutěži Miss Kompost se dozvíte zde.
